Dobrovolníci

motto:

Musíte poskytnout čas svým bližním, i když se bude jednat o maličkost, aby učinili něco pro druhé, něco, za co nedostanou zaplaceno, ale budou mít čest to udělat.
Albert Schweitzer

Dobrovolníkem se může stát každý, kdo ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonává činnost ve prospěch jiných lidí.

Benediktus si uvědomuje hodnotu práce dobrovolníků a je za ni velmi vděčný. Dobrovolníkem v Benediktu se může stát člověk, který dovršil 15. rok věku a je trestně bezúhonný.

Benediktus spolupracuje s dobrovolníky na základě uzavřených dohod o výkonu dobrovolnické činnosti. Každý dobrovolník při podpisu dohody o dobrovolnické činnosti, podepisuje zároveň i slib mlčenlivosti, který je součástí dohody.

Koordinátor dobrovolníků se snaží najít co nejvhodnější uplatnění pro nového dobrovolníka dle jeho zájmů, talentu, obdarování, vzdělání, přání atd. Zjišťuje očekávání dobrovolníka. Seznámí ho se zařízením, s jeho identitou, posláním, činností, dá mu k prostudování vnitřní materiály sdružení. Poučí ho o bezpečnosti práce. Seznámí ho s jeho dobrovolnickou činností, seznámí ho se zaměstnanci, klienty, dalšími dobrovolníky. Nový dobrovolník bývá pozván na seznamovací víkend, který probíhá s dalšími dobrovolníky, některými pracovníky, popřípadě klienty. Zde je zaškolován a seznamován se svojí činností. Délka zaškolování je různá, podle druhu dobrovolnické činnosti, většinou cca 1 měsíc.

Snažíme se také dobrovolníky odměňovat a zároveň motivovat cestami do komunit Archa, kde mohou nabrat mnoho zkušeností. V minulých letech proběhly motivační pobyty dobrovolníků v komunitách Archy v Irsku, Francii, Slovinsku, Litvě aj.

Činnosti, které může dobrovolník v L'Arche Benediktus vykonávat

• pomáhat v přímé práci s lidmi s postižením v rámci dílen o.s. Benediktus v Domečku a na Modletíně – během pracovního týdne ve smluvený čas, včetně asistence a pomoci osobám s postižením v jejich základních potřebách (pomoc při stravování, oblékání, chůzi, atd.)
• pomáhat s organizací a přípravou akcí pro veřejnost, zapojit se do konkrétních činností v rámci akcí pro veřejnost: hraní v kapele, divadlo, focení, filmování, příprava občerstvení, příprava kostýmů, aj..
• pomoc s pracemi na Modletíně (úprava terénu, údržba zahrady, drobné stavební práce)
• účast na víkendových pobytech v Modletíně (participace na chodu Modletína, tzn. vaření, drobné práce, hry, sdílení se spolu s ostatními dobrovolníky a lidmi s postižením)
• pomáhat s rozvíjením řemeslné dílny dle svých schopností a zájmů v souladu s plánem dílny
• účastnit se letních táborových pobytů s klienty
• účastnit se workcampů se studenty z ČR i ze zahraničí
• účastnit se motivačních pobytů v podobně zaměřených organizací v ČR i v zahraničí
• pomáhat s překladem informačních materiálů do anglického a francouzského jazyka

Program dobrovolnictví je realizován ve spolupráci s Hestia – Národním dobrovolnickým centrem.

Spolupracujeme také  s Tamjdem, o.p.s., se kterými jsme pořádali několik úžasných víkendovek se zastoupením dobrovolníkům z nejrůznějších zemí. Tamjdem je obecně prospěšná společnost, od roku 2013 propojuje dobrovolníky a různorodé neziskové organizace po celé České republice skrze denní, víkendové a až dvoutýdenní dobrovolnické akce. Díky manuální pomoci dobrovolníků jako je natírání, opravy, stavby, demolice, zahradničení, úklid apod. šetří neziskové organizace svůj čas, lidi a peníze a mohou tak snadněji růst a naplňovat své vize.

Nově jsme navázali spolupráci s INEX-SDA, z.s., nevládní neziskovou organizací, která se od roku 1991 zabývá mezinárodním dobrovolnictvím a mezikulturním vzděláváním a se kterou v roce 2021 realizujeme první mezinárodní workcamp.

Od roku 2020 jsme držitelé akreditace Quality Label Evropských sborů solidarity, která nám umožňuje hostit zahraniční dobrovolníky v rámci v tohoto evropského projektu zaměřeného na neformální vzdělávání a mobilitu mládeže.

Lukáš

Jak se stalo, že jsi u nás dobrovolníkem?

Vzpomínám si přesně na okamžik, kdy jsem poprvé sáhl na kliku a otevřel dveře Domečku. V té době v něm probíhala rekonstrukce a já byl s Radkou domluvený, že pomůžu vymalovat podkroví. Neměl jsem tušení, že existuje nějaký Jean Vanier a jeho myšlenka Archy, a ani ve snu by mě nenapadlo, že tím, jak překračuji práh Domečku, nastupuji na její palubu. V domku vládla příjemná nálada, na lidech, které jsem zde potkal, bylo znát, že vnímají své zaměstnání jako poslaní a mně se s nimi dobře pracovalo. Když se mě Blanka při odchodu zeptala, zda bych jim ještě nepomohl s dalšími pracemi, souhlasil jsem. A tak jsem přišel podruhé, potřetí ,.... no a tak to jde vlastně až do dneška.

Co máš z toho, že pomáháš v Benediktu?

Mám z toho často mozoly na rukou, ale také pocit, že jsem udělal něco, co má smysl. Mám méně času na své koníčky, ale také spoustu nezapomenutelných zážitků. Především jsem však poznal lidi, kteří se spolu navzájem dělí o své schopnosti i neschopnosti. Myslím, že každému člověku byla dána dobrá vlastnost, či schopnost, kterou může nabídnou druhým. A naopak mu byla dána omezení, to, aby se naučil přijímat pomoc a nemyslel si, že je "superman". Právě tak vnímám Archu a také to tak v Benediktu chodí. Ať už je to na táboře, při brigádách nebo pouti na Modletíně. Nic z toho by nemohlo vzniknout nebýt Blanky a jejích organizačních schopností, Zdeňka a jeho šikovných rukou, Renaty a jejích kuchařských schopností, Nikoly a její schopnosti rozesmát všechny okolo, Lucky a její tiché přítomnosti, Aničky a jejího hudebního talentu, Jirkova úsměvu, Petrovy ochoty,... (a následuje dalších asi 40 plavčíků na Arše). A můj vztah k nim? Jsem rád, že právě oni jsou mí přátelé.

Pracuješ v úplně jiném oboru. S lidmi s postižením ses dříve asi moc nesetkával.Jak se Tvůj vztah s nimi vyvíjel?

S lidmi, kteří mají nějaké postižení, jsem neměl žádné zkušenosti. Dlouho jsem si myslel, že právě proto, že jsou něčím omezeni, bychom jim měli pomáhat a alespoň tak jim ten život ulehčit. Jenže to tak není. Když je poznáte blíž, zjistíte, že sice potřebují pomoc ve věcech, které jsou pro nás běžné, ale jejich pohled na svět jim můžeme jenom závidět. Třeba taková Lucka, ta je nejvíc spokojená, když sedíme u večeře, v kamnech praská dřevo a vedle ní sedí maminka. Myslím, že má pravdu. K životu nám stačí mít vedle sebe lidi, na kterých nám záleží a poté to, co nutně potřebujeme: jídlo, teplo, domov. To ostatní jsou jen zbytečnosti, pro které je blbost si trápit hlavu. A tak je Lucka vlastně mnohem chytřejší, než všechny ty reklamy, které nabízejí super výhodné úvěry, telefon, který prostě musíte mít nebo zázračné prášky na hubnutí... Lucka v tom má jasno. A pokud si budeme při práci s postiženými lidmi pozorně všímat, jak se chovají, zjistíme, že pro nás mohou být příkladem. Každý z nich nám určitě něco za naši vnímavost a službu dá. Jen to nesmíme přehlídnout.

Proč máš rád Modletín? Co Ti na něm učarovalo?

Vždy, když jedu na Modletín, tak se těším na nedotčenou přírodu Železných hor, na víkend strávený prací, která mě baví a především na tu naši "partu". Spojuje nás nejen práce, názory či víra, ale také společné zážitky - od těch zábavných (jako vaření již tradičního rizota?!?), až po ty, kterým se dnes již také smějeme. Ale když se staly, běhal nám spíš mráz po zádech (kácení stromů, neplánovaná cesta štěpkovače po hrázi rybníka, či demontáž starých a údajně odpojených zásuvek). Letos jsme již na Modletíně mohli uspořádat pouť a také tábor. I když je zde ještě mnoho práce, toto místo začíná pomalu ožívat a snad zde i časem zakotví ta naše Archa.

Věřím tomu, že pokud na Arše bude i nadále tolik přátelství, úsměvů a tolerance a u kormidla ten velký „Lodivod“ tam nahoře, nemusíme se ničeho bát. Jsme totiž v dobrých rukou.

Ocenění dobrovolníků

Každoročně během Svatováclavských slavností Benediktus s vděčností uděluje Svatováclavskou pečeť.
Je to ocenění člověka s velkým srdcem. Člověka, který se stal přítelem lidem s postižením a je kdykoliv ochoten pomoci.
Bez těchto lidí si naši práci neumíme představit! Ještě jednou jim touto cestou děkujeme.

Mottem roku 2008 byl citát Jeana Vaniera:
„Schopnost i neschopnost je darem. Schopnost je dar sloužit druhým a neschopnost je dar umožňující druhým, aby sloužili.“