Ohlédnutí za letošním workcampem

Počasí nám přálo, takže jsme mohli jezdit do lesa na dřevo, sbírat a sušit ovoce a hlavně spárovat roubený dům z vnitřní strany. Dobrovolníci si to vyzkoušeli od začátku. Jeli nakopat vhodnou hlínu a poté nohama šlapali smes hlíny, písku a vody. Mezitím další dobrovolníci přibíjeli hřebíky dovnitř spár mezi trámy. Další dny jsme cpali do mezer mezi spáry hliněnou směs. Šlo nám to dohromady pěkně od ruky a k tomu nám hrála balkánská hudba. Pak ještě natřít spáry na bílo a roubenka je hotová. Ještě pravda otravné mytí celých stěn a podlahy a to několikrát. Ale když je hodně lidí, práce jde sama. A také jsme byli samozřejmě podpořeni výborným jídlem od našich kuchařek. A večer se hrálo a zpívalo s BeneBendem, ochutnávala se neznámá jídla, hrálo se člověče nezlob se a zkoušeli jsme z málo mluvného Yukiho dostat různé zajímavosti o Japonsku, ale takové, které se nepíšou v cestovatelských knihách. Bylo to fajn, jako vždy.